Vědci: Čechy čeká chmurná budoucnost

Tisk ● Právo; str. 5 (Zprávy / Politika) ● 5. 2. 2020

Vydavatel: BORGIS, a.s. ● Autor: Stáňa Seďová

Odkaz: https://media.monitora.cz/pdf-preview/212/76318200-5c1bdf6147bc7a694977/

Sedm význačných představitelů vědy, sedm veleúspěšných kariér, ale i sedm různých pohledů na problémy a budoucnost naší země se sešlo, aby založili Institut Equilibrium a ukázali, co Čechy čeká. A jak to také zvládnout. Odhady hrstky těch, z akademického pohledu, nejmoudřejších nevypadají vůbec růžově.

„Za deset let naše společnost zchudne, prohloubí se rozdíly ve společnosti a přibude násilí,“ varuje jeden ze sedmi profesorů, neurochirurg Vladimír Beneš.

Podle manifestu institutu lidé v Česku ztratili schopnost oddělovat pravdu od lži, přišli o morální i etický kompas i vize a nemyslí na budoucnost, jen na úvahy od voleb k volbám. A právě proto se spojilo sedm mužů, zakladatelů, kteří mají ambici připravit tuto zemi na změny, kterým se nevyhne.

Institut financují sami

Vrátit kritické myšlení lidem a dostat odborníky napříč obory k jednomu stolu a dovést je k nápadům a chytrým inovacím, které zachrání naše vzdělávání, ekonomiku a připraví na technologickou revoluci, to je úkol Equilibria.

„Budou-li lidé vědět, co může přijít či přichází, mohou jít pozitivním změnám v ústrety a nepříznivým změnám elektivně čelit,“ říká předseda správní rady institutu profesor Vladimír Mařík, oceňovaný český vědec a kybernetik.

Kromě neurochirurga a odborníka na informatiku a kybernetiku doplňuje elitní lóži přední český egyptolog Miroslav Bárta, genetik Václav Pačes, odborník na strategické řízení Zdeněk Souček, analytik Peter Staněk a ekonom působící v Česku i Spojených státech amerických Milan Zelený.

Institut je nezisková a politicky nezávislá organizace, kterou zakladatelé zatím financují z vlastních zdrojů. Plánují však pořádání seminářů, přednášek a publikování svých výstupů, což k nim, včetně sponzorů, přivede další finanční toky. Novinkám se Česko v příštích dekádách podle nich nevyhne.

„Například v ekonomice dojde k velkým změnám, v zemi, která je tak orientovaná na automobilový průmysl a výrobu dílů. Domnívám se, že prudce klesne poptávka po automobilech, pokud se prosadí sdílení. Naše mladá generace už nemá tužby vlastnit vůz. Ve světě už poptávka klesla. Další věcí jsou díly, které si automobilky už částečně vyrábějí samy, kupříkladu na 3D tiskárnách. Aby na nás důsledky těchto trendů tvrdě nedopadly, potřebujeme nápady a hledat kreativní řešení,“ nastínil jedno ze zásadních témat profesor Souček, který vychoval celé generace špičkových manažerů.

Problém s půdou a potravinami

Na problém nekvalitní půdy a potravin upozorňuje slovenský analytik Peter Staněk, který byl odborným poradcem slovenské i české vlády. „Jaká je nejsvrchnější vrstva padesáti centimetrů půdy? Kvalitní, nebo chemická? A jaké jsou potraviny, které z ní získáváme a jimiž se živíme,“ ptá se prof. Staněk.

„Osmdesát až devadesát procent potravin je chemických. Jak docílíme toho, abychom půdu zregenerovali? Potřebujeme k jednomu stolu dostat odborníky ze všech dotčených oborů – zemědělce, biology i hydrology a další,“ vysvětluje.

„Největší problém Evropské unie je vysychání půdy. To je také komplexní problém. Potřebujeme půdu zregenerovat do té míry, aby zároveň absorbovala násobně více vody, než je tomu nyní, a nehrozily nám další přírodní katastrofy,“ uzavírá Staněk.

Budou-li lidé vědět, co může přijít, mohou nepříznivým změnám elektivně čelit

Vladimír Mařík, předseda správní rady

Profesoři (zleva) Peter Staněk, Miroslav Bárta, Václav Pačes, Vladimír Mařík, Zdeněk Souček, Vladimír Beneš a Milan Zelený založili Institut Equilibrium.

Foto ČTK – Michal Kamaryt

Autor: Stáňa Seďová