Vstupujeme do období nerovnováhy s akcelerující, dosud nevídanou, skokovou rychlostí změn. Je tu celosvětově pandemie, která se stala spouštěčem globální krize společnosti neznámé hloubky a délky. Zřetelně se ukázala zastaralost, neefektivnost a nespolehlivost našeho přístupu k světu.

V posledních dvou třech desetiletích jsme plýtvali příležitostmi, kapacitou, zdroji, intelektem i časem. Nyní je čas se zastavit a zamyslet nad tím, jak dál.  Určitě nelze počítat s pouhým restartem ekonomiky a společnosti. Dojde k zásadním transformacím. Společnost bude po krizi odlišná od té, v které jsme byli ještě před dvěma měsíci. Bude se vyvíjet v duchu sedmi univerzálních zákonů vývoje civilizace.

Současná krize odhalila nerovnováhu ve většině sektorů společnosti.  Budeme se s ní muset potýkat v příštích letech za cenu utahování opasků, za cenu zvýšeného úsilí a nákladů. Při tom si musíme být vědomi vážného nebezpečí, že v budoucnosti může být zneužita k postupnému návratu k nějaké formě totality.

Internet a další formy on-line komunikace sehrávají při řešení krize pozitivní roli. Práce z domova se stala novým fenoménem, s nímž bude třeba počítat. Naše budoucnost bude příběhem vědy a poznání. Národ – a vědce v první řadě – je třeba vyburcovat k nápadům, vést je k podnikání a přebírání zodpovědnosti za své objevy.  Podnikatelství postavené na vědeckých výsledcích se tak stane  směsí odvahy, kreativity a odborných schopností.

Současná krize také jasně ukázala, že deglobalizace je nezbytná. Poučme se a začněme systematicky budovat a podporovat novou strukturu českého průmyslu a zemědělství, jež budou směřovat k větší soběstačnosti a diverzifikaci.  Soustředit se jen na automobilový průmysl nemá budoucnost. Poroste význam regionů – na této úrovni probíhá reálná organizace pomoci, lékařské péče, zásobování, atd. Do regionů se musí v budoucnu přenést zodpovědnost za výrobu energie a její distribuci v chytrých sítích, za zásobování potravinami, zdravotní péči, podporu zaměstnanosti. V případě krizí se musíme spolehnout jen sami na sebe, být soběstační. Sebeudržitelnost regionů bude rozhodující. Nikdo za nás a místo nás řešit problémy nebude. To ovšem nijak nesnižuje význam EU.

Na život ve stále složitějším prostředí a stále komplikovanějších vztazích, kde vše souvisí se vším, musíme připravit naší mladou generaci. Současný stav vzdělávací soustavy je hodně neutěšený. Chybí vize vzdělávání pro 21. století, opírající se o výchovu k samostatnému kritickému myšlení žáků a studentů s odklonem od biflování faktů. Zde musíme od vlády a státu nekompromisně požadovat průlomová řešení, odvážnou transformaci. Máme sice potenciál, ale naše rezervy jsou obrovské.

Současná krize ukázala také na pozitivní efekty nových forem prohloubení komunikace, které vedly ke zlepšení vzájemné kooperace mezi lidmi, ke zvýšení vstřícnosti a solidarity. To je skvělé poučení pro nás všechny – musíme ještě lépe komunikovat, spolupracovat a tvořit novou společenskou smlouvu.

Naším cílem by mělo být vybudovat soběstačnou Českou republiku sice jako malý, ale ekonomicky efektivní, suverénní, dynamický a flexibilní stát se silnou a respektovanou pozicí v mezinárodním společenství, se  občany, vědomými si kvalit života.

Věříme, že společným úsilím TRANSFORMACI společnosti a státu do nové podoby zvládneme! Pokud si všichni uvědomíme, čeho chceme společně dosáhnout a budeme všichni táhnout za jeden provaz, šanci, kterou nám současná krize připravila, beze zbytku využijeme. USPĚJEME!  MUSÍME!

Institut Equilibrium byl založen právě proto, aby občanům napomáhal vysvětlovat a chápat situaci, ale i potřeby a cíle moderní společnosti a cesty k jejich dosažení.

Podrobné rozvedení našich myšlenek najdete v dokumentu Epidemie jako výzva pro budoucnost na našich webových stránkách iequilibrium.cz a osobně Vám je představíme na připravované odborné konferenci, kterou uspořádáme hned, jak to bude možné.

Praha 15.4.2020

Vladimír Mařík

Miroslav Bárta

Vladimír Beneš

Václav Pačes

Zdeněk Souček

Peter Staněk