Eseje o vědomí nabídnou pět úhlů pohledu
Soubor Esejů o vědomí s podtitulem Směrem k umělé inteligenci editorů Vladimíra Maříka, Taťány Maříkové a Miroslava Svítka pokřtila na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Kniha, která vyplňuje jistý dluh na českém knižním trhu, se snaží ukázat lidské vědomí pohledem pěti různých vědních oborů. Mezi autory jednotlivých esejů je řada významných osobností české vědy v čele s mikrobiologem Václavem Pačesem, neurochirurgem Vladimírem Benešem nebo nejcitovanějším českým vědcem Tomášem Mikolovem.
Co je to vědomí? Kniha nabízí pět různých pohledů – filozofický, náboženský či spirituální, ale také pohled biologie a lékařství, fyzikální a systémový pohled a na závěr pohled robotiky a umělé inteligence. Tento poslední směr a zároveň podtitul „Směrem k umělé inteligenci“ vysvětlují editoři kybernetik Vladimír Mařík, genetička Taťána Maříková a urbanista Miroslav Svítek již v úvodu knihy: „Byli jsme silně motivovaní jak obrovským zájmem veřejnosti o tuto oblast, tak i aktuálními potřebami umělé inteligence a robotiky, potřebami získat alespoň částečné odpovědi na důležité otázky pro rozvoj těchto moderních disciplín.“
Přestože má kniha tři sta padesát stran, hned ve svém úvodu přiznává, že definovat vědomí stále dobře neumíme a stále toho o něm víme velmi málo. Něco lze říci i negativním vymezením, tedy tím, co vědomím není, zmiňuje autor kapitoly Anatomie vědomí neurochirurg Vladimír Beneš. V úvodu se dále dozvídáme, že „vědomí je předmětem intenzivního výzkumu a zůstává přesto obestřeno řadou tajemství i pochybností, zdali je ho možno v současné době, při současném stavu poznání, současnými metodami plně poznat a objasnit“.
To vysvětluje zvolený širokospektrý přístup k tématu a snahu fenomén vědomí ohledat jak s pomocí exaktní vědy a měřitelných veličin, tak i z pohledu filozofického či náboženského. Kniha se nevyhýbá ani alternativním přístupům a spiritualismu. Přesto „medicínský pohled zůstává tím nejdůležitějším – a klíčovým objektivně doložitelným závěrem je to, že vědomí je především produktem činnosti mozku, i když se na něm podílí i další procesy a informační toky v některých jiných částech živého organismu“. Poslední kapitola se zaobírá možností vzniku umělého vědomí a vědomí strojů. Což je téma, které nedává spát mnohým. Dle autorů však můžeme být zatím klidní, neboť „ještě po mnohá desetiletí, ne-li století, Kurzweilova singularita, tedy nadvláda strojů nad člověkem, nenastane“.
Knihu slavnostně pokřtila Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, události se zúčastnili nejen téměř všichni autoři, kterých je úctyhodných dvacet, ale také odborní recenzenti knihy, prof. Olga Štěpánková z CIIRC ČVUT a prof. Emil Pelikán z Akademie věd ČR.
Vydání knihy bylo iniciováno Institutem Equilibrium, z. ú. a podpořeno Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, Centrem Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice a společností CertiCon, a. s. Vydalo nakladatelství Pavel Mervart.
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT), který spojuje excelentní výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how s cílem posouvat technologické hranice a navázat na to nejlepší z tradic českého technického vzdělávání. Těžiště výzkumné práce CIIRC ČVUT se zaměřuje na čtyři základní pilíře: průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost, a to jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. CIIRC ČVUT byl založen v roce 2013, přičemž plný provoz zahájil v polovině roku 2017 v nově postavené budově. V současné době čítá téměř 300 zaměstnanců v 8 výzkumných odděleních, která jsou doplněna Testbedem pro Průmysl 4.0. Oblast odborného zájmu CIIRC ČVUT je široká: zahrnuje umělou inteligenci, robotiku, automatické řízení a optimalizaci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, automatické rozhodování, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, bioinformatiku, biomedicínu či asistenční technologie. CIIRC ČVUT podporuje horizontální spolupráci mezi všemi částmi (fakultami a ústavy) ČVUT a otevírá prostor pro vzájemně prospěšnou spolupráci s dalšími univerzitami, s Akademií věd ČR, s průmyslovými společnostmi a mezinárodními institucemi. CIIRC ČVUT vytváří jedinečný ekosystém akademicko-průmyslové spolupráce, ve kterém využívá diverzifikované formy financování projektů z národních, evropských a soukromých zdrojů. Více na www.ciirc.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2023/2024 má ČVUT v Praze akreditováno celkem 502 českých a 352 anglických studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských). Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A.
V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 420. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200., v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–240. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of Navarra). Více na www.cvut.cz.
