Nadějné vyhlídky měst a obcí v České republice
Rut Bízková
Tento článek má být součástí diskuse o problémech měst a obcí. Vyjde v době, která už nebude to, co předtím. Stačí jeden malý virus, který není vidět, a způsobí chřipku lidem a těžkou srdeční nemoc ekonomice. Čím bude pro vztahy mezi lidmi, to se teprve ukáže. A pak, že všechno nesouvisí se vším a to, o co máme usilovat, není udržitelný rozvoj, založený na rovnováze tří pilířů – životního prostředí, ekonomiky a společnosti!
Koncept SMART Česko, který byl dokončen těsně před koronavirovou krizí, formuluje odolnost (resilienci) Česka, měst a obcí, jako jednu ze zásadních věcí pro dobrý život lidí a úspěšný rozvoj municipalit u nás. Zvýšené odolnosti může být dosaženo za využití nástroje, který předchozím generacím nebyl k dispozici – elektronickými cestami. IT infrastruktura je dnes stejně důležitá jako infrastruktura dopravní, energetická nebo vodohospodářská. Dostatečná kapacita a kvalita elektronického spojení umožňuje rychlejší a snadnější komunikaci, nový způsob řešení starých problémů, nové služby, které mohou založit novou prosperitu Česka. Koronavirová krize velmi názorně ukázala, jak může ke zvládání obtížné situace pomoci dobré IT vybavení v domácnostech a na radnicích a dostatečná kapacita pro přenos dat. Naučili jsme se nakupovat v eShopech, využívat internetové bankovnictví, informace získávat (téměř výlučně) z internetu. To zvládneme kdykoli během dne nebo noci za využití každého slabšího připojení.
V krizi se ukázalo, že na dálku jde dělat i řadu jiných věcí, zejména pracovat z domova, diskuse vést prostřednictvím videokonferencí, vzdělávat se prostřednictvím webinářů, vzdělávat děti on-line vyučováním, hovořit na dálku s lékařem. Rychle se učíme neobvyklým postupům. A jak se rychle učíme, ukazují se dva nedostatky. Pokud má z domova „pracovat“ celá rodina, např. rodiče a tři školou povinné děti, potřebují zasednout k pracovním videohovorům nebo vyučování na dálku mezi devátou a dvanáctou hodinou dopolední, vlastně najednou. Takže potřebují pět počítačů nebo tabletů – a to většina rodin nemá. A pokud má a mají se všichni připojit, najednou videospojení nefunguje, není na to v sítích dostatečná kapacita. Stejně jako předtím na silnicích, když jsme se všichni najednou vypravili do práce a do školy. Silnice zahlcené, nezbývalo, než si vystát frontu. Předpokládám, že v době krize (kdy je psán tento článek) je to všude okolo měst stejné jako v Praze – místo kilometrových front na dálnicích do Prahy (ze všech stran, není dnes žádná, kde by ráno fronta nebyla) úplné volno, ale zatížení sítí, které přenášejí videohovory je enormní a kapacity přenosu nedostatečné. K dokončení hovoru je třeba vypnout obraz, jinak se nedomluvíte.
Města a obce mají jistě řadu jiných problémů než je zrovna IT infrastruktura. Při rozvažování, co podpořit nebo dělat napřed a co pak, je dobré si uvědomit, k čemu nám jaká infrastruktura nejvíce slouží. Bez elektřiny se dnes nehneme a byly doby, kdy se pražští a jiní „mocní“ hádali o instalaci plynových lamp, použití jednosměrného nebo střídavého proudu, zda a kde je tato „novota“ potřeba. Čtěte paměti Františka Křižíka. Podobně nám připadá samozřejmé, že voda teče z kohoutku a málokterý starosta v obci, která ještě nemá kanalizaci, se nezabývá tím, jak se k ní dostat. Tak je důležitá tato infrastruktura pro lidi a jejich rozhodování, kde budou žít.
Podobně bude v blízké budoucnosti nezbytné, abychom měli dostatečnou IT infrastrukturu. Protože krize ukazuje, že existovat lze i jinak než dosud. A to, co je na jedné straně obtížné (všichni pohromadě doma a všichni na síti), má řadu výhod a také po krizi budeme chtít více využívat elektronické cesty tak, jak jsme se to za krize naučili. Šetří to čas, peníze, nervy. Je to pohodlnější. A mnozí vymysleli služby, které jsme si předtím nedovedli představit a založili na tom byznys. Takže pro úspěšnost ekonomiky také přínos. Pokud za každou jednotlivostí nebudeme jezdit přes „půl republiky“, životnímu prostředí to rovněž prospěje. Kromě toho, že pořádná IT infrastruktura ulehčí život lidem, usnadní také práci na radnici. Nově přijaté zákony, zákon 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, novela zeměměřického zákona a novela zákona o bankách legislativně způsobují „digitální revoluci“. Oprávněně se zákonu o právu na digitální služby říká „digitální ústava“. Digitální technické mapy krajů a elektronizace stavebního řízení včetně portálu stavebníka, využití bankovní identity pro komunikaci se státem dávají zcela mimořádné možnosti. Je velmi vhodné, aby se k této „digitální revoluci“ připojily i radnice a digitalizovaly agendy, které mají v samosprávné působnosti. K tomu, aby toto všechno pak mohly řádně vykonávat, potřebují řádné vybavení a lidi, kteří jsou schopni s novými nástroji pracovat. A tady je – podle mého hlubokého přesvědčení a v posledních měsících získaných znalostí – největší výzva a nejslabší místo současných radnic: Umožnit bez zbytečných překážek instalaci IT infrastruktury na území obcí a měst a digitalizovat radnice. Nastávající nové období podpory z evropských fondů k tomu dává příležitost a koronakrize ukazuje, že je možné dobře fungovat i za extrémní situace, pokud k tomu máme včas vytvořeny odpovídající podmínky. Samozřejmě se však nesmí zapomínat na to, že nové příležitosti nesou nová rizika. Vedle vyučování „na dálku“ je stejnou cestou možné šířit „fake news“ a ovlivňovat nálady ve společnosti. Každá infrastruktura je zranitelná a její dostatečná ochrana je nezbytnou součástí řešení hned od začátku. Rozhodování na radnici nejen ve věcech IT infrastruktury určitě nebude jednoduché. Ale kdy bylo?
Rut Bízková, autorka konceptu SMART Česko, hlavní řešitelka projektu Strategický rámec SMO pro oblast Smart City
