Profesoři chtějí „spasit“ Česko

Tisk ● Téma; str. 24, 25 (Zprávy / Politika) ● 21. 2. 2020

Vydavatel: MAFRA, a.s. ● Autor: Josef Hympl ● Rubrika: téma

Odkaz: https://media.monitora.cz/pdf-preview/212/77056521-0f87bf4c1a18fd610146/

Ubývání zásob vody. Nahrazování lidí roboty a umělou inteligencí. Zkostnatělé školství. Bezhlavý důraz na elektromobily. To je jen krátký výčet alarmujících problémů, před kterými varuje skupina předních českých vědců.

Co jméno, to v akademickém světě opravdový pojem; navíc lidé, kteří za svůj život už leccos dokázali a získali řadu prestižních ocenění. Řeč je o sedmi významných profesorech, kteří už dál nechtějí nečinně přihlížet, jak nikdo komplexně neřeší nové výzvy, jež mají naši společnost v blízkém horizontu zásadně změnit. Právě proto založili a na začátku února i představili svůj Institut Equilibrium (latinsky rovnováha), který by mohl díky kooperaci „mozků“ z různých vědních oborů nabízet komplexnější pohled a snad i řešení jednotlivých provázaných problémů.

Jedním ze zmiňovaných vědců je i světová špička v kybernetice Vladimír Mařík, jehož výzkumy umělé inteligence a robotizace už přinesly do akademického i soukromého sektory miliardy korun. „V posledních deseti dvaceti letech se svět zásadně změnil a další, ještě mnohem větší výzvy nás teprve čekají. Díky internetu jsme totálně propojeni – provázáni, ale bohužel se ve stále intenzivnější záplavě informací ztrácí nadhled, jakákoliv širší vize. Přitom každá z nových věcí, typicky třeba elektromobilita, bude mít zásadní dopady i na další odvětví lidského života, ekonomiky. Ztrácíme komplexní pohled, co se kolem nás skutečně děje,“ vysvětluje Mařík, který stanul v čele nového institutu.

SEDM STATEČNÝCH. Dalšími zakládajícími členy, kteří zároveň zasedli ve správní radě institutu, jsou kromě Maříka oceňovaný egyptolog Miroslav Bárta, jenž se zabývá důvody rozpadů civilizací, známý neurochirurg Vladimír Beneš, genetik a bývalý předseda Akademie věd a šéf energetické komise státu Václav Pačes, čechoamerický ekonom Milan Zelený, právník a odborník na strategické řízení firem Zdeněk Souček a další ekonom a dlouholetý poradce slovenské vlády Peter Staněk.

Chytrá města budoucnosti, řízená umělou inteligencí, většina fabrik fungujících v podstatě bez zásahů člověka, nové druhy dopravy a silničních sítí. A to vše dohromady působící nejenom na životní prostředí, ale i na osudy lidí, kteří nebudou muset chodit do práce a budou od státu dostávat jen jakousi vázanou peněžní dávku. Sci-fi? Nikoliv. Podle vědců se k podobným scénářům blížíme obřími kroky a je důležité si uvědomit, co takový rozmach technologií přinese i do vzájemných mezilidských vztahů nebo samotnému lidskému zdraví.

„Existuje studie EU o vysychání krajiny, které má být největším problémem budoucnosti kontinentu. Můžeme se třeba bavit o lepším vázání vody v krajině. Máte problém se suchem na jižní Moravě nebo ve Středočeské kotlině? Musíme se naučit vodu v krajině lépe vázat. Zaměříme se díky tomu na zlepšování životního prostředí? Nahradíme spalovací auta elektromobily? Jak budeme vyrábět potřebnou energii, kterou budou spotřebovávat? Zabereme si kvůli tomu půdu potřebnou k pěstování plodin? Jaká bude jejich kvalita? A jak se případné zhoršení potravin projeví na našem zdraví? To je prostě ukázka řetězení problémů, které spolu nakonec naprosto zásadně souvisejí a které nejde řešit jen jednotlivě, jak se to bohužel doposud děje,“ apeluje Peter Staněk.

ACHILLOVA PATA. Stále žhavější téma elektromobilů popisuje i profesor Mařík. „Automobilky jsou emisními normami stále tvrději tlačeny do výroby elektromobilů, ale nikdo seriózně nediskutuje o tom, jak se zásadně připravit na jejich nabíjení. Vedle toho je tu ovšem sektor energetiky, který na to ve skutečnosti není vůbec připraven, navíc stále chybí infrastruktura pro nabíjení. Nadto se ukazuje, že z hlediska produkce CO2 se takovéto auto oproti klasickému spalovacímu motoru vyplatí až po ujetí 120 tisíc kilometrů. Co se stane, až bude na dálnici nehoda, která ji zablokuje? Jak tam potom budou lidé ve stovkách elektroaut stát a mrznout? Právě proto je důležité se na tento problém dívat i přes optiku dopravních expertů, čili jenom u elektromobilů by bylo zapotřebí zapojit lidi nejméně ze čtyř vědních disciplín. Ti se ale nikdy reálně nesešli, aby spolu diskutovali, řekli si argumenty pro a proti a našli do budoucna společensky únosné řešení.“

Právě změna v segmentu automobilů se podle ekonoma Zdeňka Součka může České republiky dotknout už velice záhy a může ji doprovázet zásadní ekonomický propad. „Už dnes je naprosto zřejmé, že kvůli globální situaci dojde v naší ekonomice k zásadním změnám. Naše hlavní orientace především na automobilový průmysl a dodávání komponentů je naší Achillovou patou. Toto odvětví se už dnes neuvěřitelně mění. Nemusí jít jenom o nahrazování spalovacích motorů jinými pohony, daleko zásadnější může být uplatňování nových technologií, jakými jsou 3D tiskárny při výrobě jednotlivých komponentů. V takovém případě by nějaké subdodávky, na nichž jsme dnes velmi závislí, dávaly smysl do vzdálenosti nějakých pětatřiceti kilometrů, a to by naše výrobce vyřadilo. V takovém případě by to mělo naprosto zdrcující dopad na naši ekonomiku a situaci ve společnosti. A to už se vůbec nemluví o dalších trendech, jako třeba o sdílení automobilů a o autonomních vozech (ty se řídí samy, pozn. red.), které by výrobu změnily ještě výrazněji. Je důležité zamyslet se nad budoucností a reagovat na možné scénáře. Naši republiku a její ekonomiku zachrání jenom nápady a kreativita. Základem úspěchu je rychlost a jednoduchost. To jsou tři věci, které musíme používat, a jedině tak budeme v celosvětové soutěži úspěšní,“ míní profesor Souček.

OSTRŮVKY POZNÁNÍ. Právě důraz na inovace a nové technologie ovšem nutně musí změnit i naše školství, které se podle novodobých sedmi mudrců příliš zaměřuje na prosté memorování dat, a nikoliv na kreativitu. „Náš současný školský systém pod vlivem vnějšího světa nemůže v budoucnu obstát,“ reaguje bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes. A jak hodlá nově vzniklý Institut Equilibrium neutěšenou situaci měnit? „Naší primární ambicí je hledat ostrůvky poznání a propojovat je,“ říká egyptolog Miroslav Bárta. Institut má podle zakladatelů vytvářet platformu pro kritickou debatu odborníků, ale zapojovat do ní i širší veřejnost. Proto bude každoročně pořádat několik konferencí. První se uskuteční 15. dubna v Praze.

Chytrá města řízená umělou inteligencí a fungující v podstatě bez zásahů člověka už nejsou sci-fi. Prototyp takového města (na snímku) představila počátkem roku Toyota a za rok hodlá začít s výstavbou. Plně propojený ekosystém bude poháněný pomocí vodíkových palivových článků. „Svět se zásadně změnil a další, ještě mnohem větší výzvy nás čekají,“ vysvětluje prof. Vladimír Mařík, proč je třeba podobné projekty důkladně promýšlet nejen v technologických, ale i v ekonomických a společenských souvislostech.

Foto:Toyota

Autor: Josef Hympl