Vědci založili spolek mozků

Tisk ● MF Dnes – Praha; str. 5 (Zprávy / Politika) ● 5. 2. 2020

Vydavatel: MAFRA, a.s. ● Autor: Ivana Faryová ● Rubrika: Z domova

Odkaz: https://media.monitora.cz/pdf-preview/212/76302447-e0846df1a1dc995e3228/

Prestižní vědci založili institut, který má pomoci řešit problémy v měnící se společnosti. I ty, co mohou teprve přijít.

Co mají společného elektromobily s potravinami, vodou nebo třeba přemírou povrchních informací?

A co chtějí společně dokázat egyptolog, kybernetik, expert na strategické řízení, ekonom, neurochirurg, genetik a analytik? Sedm významných profesorů z těchto oborů upozorňuje, že stojíme na prahu zásadní revoluce, která směřuje k proměně ve společnosti.

Přišli s projektem, který má za cíl připravit se na zvládání problémů, které už dnes leckdo nazývá nestabilitou světa nebo krajním stavem. Založili Institut Equilibrium, protože podle vědců už nestačí pohlížet na problémy, které ještě přijdou, jen úzce zaměřenou odbornou optikou, ale je nutné propojit síly napříč vědeckými obory a hledat řešení problémů dnešních i budoucích.

„Chceme získávat, formulovat a nabízet poznatky jak společnosti, tak jednotlivcům, protože nakonec to bude právě jednotlivec, kdo rozhodne o osudu naší společnosti. Chceme, aby lidé kriticky uvažovali,“ vysvětluje kybernetik Vladimír Mařík a připomíná, že svět se stal totálně zasíťovaným, propojeným internetem, kterým probíhá tolik informací, až lidé ztrácejí nadhled, vizi. „Nakonec se spokojí s maličkostmi a nepodstatnými věcmi a jsou neochotní se angažovat. Nastolil bych takové morální klima, aby každá informace, která není pravdivá, byla rozumnými lidmi odmítnuta a zapomenuta,“ dodává.

Institut Equilibrium nebude uzavřenou vědeckou platformou, vědci, kterým jde především o posun v myšlení lidí, mají v úmyslu do diskusí vtáhnout všechny. „Budeme pořádat semináře a diskuse pro odborníky i laiky k jednotlivým oblastem života. Velmi potřebná bude například diskuse o našem školském systému, který se bude pod tlakem vnějšího světa měnit,“ říká genetik Václav Pačes.

Podle egyptologa Miroslava Bárty je ambicí vědců propojovat ostrůvky poznání, protože spousta věcí souvisí. „Naše společnost je zahlcena informacemi, ale obávám se, že to neplatí o poznání. Tyto dvě věci nejsou identické. Chceme proto nabízet poznání toho, jak svět vůbec funguje, propojovat lidi, kteří o něj mají skutečný zájem, a přimět společnost, aby o něm přemýšlela jinak. Je na nás, jaká bude společnost v budoucnu a jestli problémy zvládneme nebo ne.“

Vědci zatím vytyčili tři hlavní témata. Kromě vědy a vzdělávání, kterému vytýkají úpadek kreativity a podnikavosti, jsou to důsledky technologické revoluce a s ní související změny chování lidí a společnosti. Třetí oblastí je ekonomika včetně budoucnosti energetiky, zemědělství, hospodaření s vodou a podobně.

Analytik Peter Staněk upozorňuje na problémy se zemědělstvím, nekvalitními potravinami, na možný budoucí nedostatek vody nebo změny ve spotřebě i produkci. „Vyřeší nám tyto problémy elektromobily, nebo něco dalšího? Je to o nových přístupech. Důsledky problémů jsou zřetězené a řešení je provázané napříč různými obory,“ říká.

Na elektroautech ukazuje nutnost spolupráce vědců napříč obory i kybernetik Mařík: „Automobilky budou vyrábět elektromobily, ale nikdo nediskutuje, jak se připravit na nabíjení. Vedle toho máme chytrá města a potřebujeme mluvit o chytrých sídlištích a jak tam budeme organizovat dopravu. To už jsou tři oblasti, kde by se měla vést diskuse, ale lidé, kteří za ně zodpovídají, se k diskusi nikdy nesešli. Důsledek bude ten, že všichni budeme mít elektromobily, pojedeme po dálnici, stane se nehoda, bude mráz, pět tisíc elektroaut spotřebuje svou energii, aby lidé neumrzli, nabíjecí stanice tam nejsou… Ráno na dálnici bude pět tisíc krabic a nikdo neví, co se má dít dál. Protože otázka odolnosti dopravního systému není nijak řešena. Proto chceme všechny tyto lidi posadit k jednomu stolu, aby řekli argumenty a abychom našli společensky únosné řešení do budoucna,“ říká Mařík.

„Naši republiku a její ekonomiku zachrání nápady. Základem úspěchu je kreativita, rychlost a jednoduchost. To jsou tři věci, které chceme používat a v celosvětové soutěži zvítězit,“ uzavírá Zdeněk Souček.

Institut Equilibrium je politicky nezávislý a jeho financování zatím zajišťují sami členové. Do budoucna uvažují o sponzorech.

Miroslav Bárta

Egyptolog a archeolog. Od roku 2011 vede výzkum archeologické lokality Abúsír v Egyptě, od roku 2013 vedl Český egyptologický ústav UK. Nyní je prorektorem UK.

Vladimír Beneš

Lékař. Specializací neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. LF UK. Předseda České neurochirurgické společnosti.

Peter Staněk

Slovenský ekonom a analytik. Pracoval ve Slovenské akademii věd, byl poradce předsedy vlády Slovenské republiky a předseda vědecké rady Ekonomického ústavu SAV.

Milan Zelený

Česko-americký ekonom, který se zabývá zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Je autorem řady odborných publikací a působí na několika vysokých školách, emeritní profesor Fordham University v New Yorku.

Vladimír Mařík

Kybernetik. Zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Nositel medaile Za zásluhy. Autor řady odborných textů.

Václav Pačes

Genetik, biochemik a vysokoškolský pedagog. Býv. předseda Akademie věd ČR a býv. předseda Učené společnosti ČR. Býval též předsedou dozorčí rady ČEZ, a. s.

Zdeněk Souček

Odborník na strategický management. Zaměřuje se především na problematiku strategického řízení podniku, je členem několika správních a dozorčích rad, univerzitní profesor.

Autor: Ivana Faryová redaktorka MF DNES